Zavři oči a věř

13. května 2016 v 18:03 | Mary-Dionne
Zavři oči. Ne, ani špetka světla z reality se neomlouvá. Hezky je zavři a poslouchej mě... Výborně.
Teď už stačí jen věřit. Ano, klidně se mě chytni za ruku, abys neztratil pevnou půdu pod nohama. A naslouchej.
Už to slyšíš? Buší ti srdce, protože máš strach. No okamžitě přestaň myslet na ten mobil! Hovory vyřídíš potom, teď se soustřeď.
Představ si malého kluka, který rád prozkoumával svět, ptal se na všechno "Proč? Proč je to tak? A proč to není jinak?" Kde je mu teď konec? Vidím jen úředníčka, který v šedém obleku přesně dodržuje pravidla a pracovní dobu a na to, proč vykonává takovou práci, jakou mu dají, se neptá. Kdy to vlastně přestalo, ta tvoje zvědavost? Aha, už to vidím. Uhrovatý puberťák sedící v zadní lavici, pohodlně rozvalený, už se těší na odpoledne. Učitelka zadá práci.
"Proč se to musím učit?" ptá se.
"Proč, proč? Já jsem se to taky všechno učila, když jsem byla ve vašem věku."
A puberťák nevidí důvod. Proč? K čemu se namáhat u rovnic, když svět tam venku je mnohem zajímavější a dokáže si představit milion jiných užitečných činností, které by mohl dělat.
Takže tady to začalo, ta tvoje transformace? Už se neptáš, jen plníš pokyny? No, uvidíme, co se s tím dá dělat...
Zkus si představit dokonalou společnost. Ne, všichni tam nejsou bohatí penězi, ale mají jiné věci - lásku, moudrost, vnitřní sílu, laskavost... Můžu vyjmenovávat donekonečna. A teď si představ, že se všichni lidi roztříští na tisíce kousků. Ty kousky letí z jejich planety na tu naši a uhnizďují se v srdcích lidí. Nikdo z nich není dokonalý, ale každý má něco, za co ho mohou mít druzí rádi. Samozřejmě teď vynechám ty, kteří se před nadílkou z nebes schovali ve stínu lží a polopravd, nenávisti.
A teď věř. Věř, že všichni okolo tebe, včetně tebe samotného, vlastní kousek něčeho úžasného. A když se všechny střepiny spojí, když všichni začnou táhnout za jeden provaz, vznikne něco úžasného...
Už to vidíš? Je to skvělé viď? Myslím, že teď už to cítíš. A věříš.
Tak teď ty oči zase můžeš otevřít, hezky pomalu. Vidíš tu slečnu tam u stolu? Myslím, že do ní se střepinek schovalo hned několik. No běž za ní a pokus se je odhalit. Klidně ji můžeš i pozvat na kafe. Že je to tady přede všema blbý? No asi se ještě máme dost co učit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 13. května 2016 v 18:16 | Reagovat

Moc pěkně napsané. :)
Někdy si říkám, jak by asi vypadal současný svět bez dostatečně nevyvinuté technologie...

2 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 13. května 2016 v 19:51 | Reagovat

Moc krásné :-) ;-)

3 Mary-Dionne Mary-Dionne | Web | 13. května 2016 v 21:35 | Reagovat

[1]: Možná by byla technologie méně vyvinutá, ale třeba by se lidé vyvíjeli na její úkor. Jinak díky za pochvalu :)

4 Mary-Dionne Mary-Dionne | Web | 13. května 2016 v 21:35 | Reagovat

[2]: Díky! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama